Zimní kurz přežití, který proběhl 27.2 - 28.2.2010, a zůčastnili se ho.
Na zimním kurzu přežití vyšlo a nevyšlo počasí. Dlouhodobé vyšší teploty, které se pohybovaly nad nulou zapříčinily, že během 4 dnů slezla na Krušných horách sněhová pokrývka takřka o metr. Z toho důvodu se sněhové jeskyně, záhraby a iglů musely vyškrtnout z našeho plánu. Nemyslím si, že by tento fakt ovlivnil zimní kurz přežití, protože v boji o přežití Vás v zimě může potkat jak suchá zima s teplotami hluboko pod bodem mrazu a s metry sněhu, tak i mokrá zima, kde je pár čísel sněhu, který je nasáklý vodou jako houba. Schopnost přežít musíme mít za jakékoli zimy. Naši účastníci si myslím mokré zimy, za které kurz proběhl, nabažili až až. Výsledkem bylo permanentní sušení bot a ponožek u ohně, který se stal, troufám si říct, největší sušárnou bot a ponožek v okruhu 20km. Během kurzu nás doprovázelo převážně slunnečné ač větrné počasí a za to jsem velmi vděčný.
Na zimním kurzu nás potkaly i některé překážky jako překonávání rozvodněného potoka, který byl hned na začátku pěkným oříškem a mohl rychle rozhodnout na koho bude "pršet i ze spoda". Zhotovení lávky nebylo velkým problémem, protože v údolí před naším příchodem řádila vychřice a ta polámala víc stromů než bychom si mohli přát.
Rozdělení do dvou skupin a hledání nejvhodnějšího tábora bylo strategické, protože ne vždy máme v přírodě vyznačené vhodné místo pro táboření. Všichni jsme se schodli, že skupina co šla v pravo proti proudu potoka našla nejvhodnější místo k našemu táboření. Z důvodu předpovědi deště jsme začali budovat hromadný přístřešek, který by pojmul při dešti co nejvíce hlav. Stavby přístřešku se chopil náš stavitel Jirka Němec. Musím zde podotknout, že přístřešek se povedl a přežil i naše noční řádění ve spacácích.
Během kurzu proběhly dvě soutěže. První v rozdělávaní ohně, kde mi určitě každý z účastníků dá za pravdu, že v tomto počasí to bylo to nejdůležitější v boji o přežití. Další soutěží byla tvorba přístřešku, o kterém budu hovořit níže. Z adrenalinových činností se konalo noční lezení po stromě pomocí smyček, slaňovaní na klasiku (dülfer) a slaňovaní pomocí slaňovacích pomůcek z pískovcové stěny cca 30m dlouhé a za pořádně silného větru. Myslím, že i adrenalinovějším dopadl nácvik navigace do místa slanění, ale nakonec to dopadlo dobře bez větších průblémů. Sklály jsme našli.
Jelikož se jedná o královskou disciplínu rozhodl jsme se zde jednotlivé účastníky více přiblížit.
Soutěže Rozdělávání ohně na sněhu pomocí křesadla a přírodního troudu proběhlo 27.2. v 15:00 za větru do 20km/h a zůčastnilo se ho 5 osob. Soutěžící začínali z jednoho místa a k dsipozici měli pouze křesadlo a nůž. Úkolem bylo co nejdříve, maximálně však do 1 hodiny, rozdělat udržitelný oheň. Slovo udržitelný bylo definováno podmínkou splanutí minimálně jednoho dřívka o průměru cca 1cm. Místo rozdělání a jaký troud v lese budou hledat záleželo pouze na soutěžících.
Soutěže ve tvorbě přístřešku na sněhu proběhla 28.2 v 9:00 zůčastnilo se ho 7 osob. Jelikož nám 4 dny před zahájením kurzu slezla sněhová pokrývka odpadly záhraby, jeskyně a iglů a na místo toho přišla kombinace zimního a letního přístřešku. Výsledná forma přístřešků měla spíše letní charakter. Čas, který měli na zhotovení jsme ohraničili, stejně jako u rozdělávání ohně, jednou hodinou. Kriteria z hlediska hodnocení a bodování přístřešku byly:
Porota byla dvoučlená (Michal Halík a Josef Chmelař) a tudíž se dávaly dvě známky jak je zřejmé z tabulky (v pořadí).
| Jméno | Čas t. | Vítr | Sníh | Bezpeč. | Teplota | Survival | body/ čas |
body celkem |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Petr Andrejkovič | 34 min | 10+9 | 10+10 | 6+6 | 6+6 | 10 | 13 | 86 |
| Martin Eisenhammer | 29 min | 8+7 | 8+8 | 6+6 | 2+2 | 0 | 15 | 62 |
| Tomáš Grunt | 60 min | 4+5 | 8+8 | 7+7 | 5+3 | 10 | 0 | 57 |
| Veronika Hejná a Zuzana Jílková |
18 min | 10+10 | 5+5 | 8+7 | 4+4 | 0 | 21 | 74 |
| Jirka Němec | 48 min | 9+10 | 9+9 | 9+8 | 2+2 | 8 | 6 | 72 |
| Jaromír Pišl | 17 min | 8+8 | 6+5 | 8+8 | 3+3 | 0 | 20 | 69 |
Obsadil 1. místo se svým medvědím brlohem. Získal celkem 86 bodů.
Holky obsadily krásné 2. místo. Trocha svahu, sníh, celta a holky stím dokázaly získat pěkých 74 bodů.
Obsadil 3. místo se svým skalním hnízdem. Hnízdo mu vyneslo 72 bodů.
Obsadil 6. místo se svým survivalovým přístřeškem. Za pěknou vizi, ale bohužel za nedokončení získal 57 bodů.
Obsadil 4. místo a jeho přístřešek jak vystřižený z armádní příručky obdržel 69 bodů.
Obsadil 5. místo s jeho zátiším. V létě by dostal mnohem více bodů, ale v zimě obdržel za přístřešek jen 62 bodů.
Co říct závěrem k předávání certifikátů. Asi jen to, že o certifikáty jako takové snad ani nejde. Jde hlavně o připomenutí, že jste se něčeho tak bláznivého, jako je zimní kurz přežití zůčastnili a přežili. Doufám , že jste si sebou odnesli tolik poznatků, kolik by jste mohli potřebovat pro zimní boj o přežití a zjistili podstatnou věc, že to není o tom co máte sebou, ale o tom co ve Vás je. Těším se na případné naše další shledání.
Přežití ZDAR
Článek ze dne 7.3. 2010